Hojsova Stráž/Hamry a Černé jezero
Vtokový objekt:
49°10'53.380"N, 13°11'12.241"E
Vyrovnávací komora: 49°11'1.863"N, 13°12'9.346"E
Elektrárna: 49°11'30.616"N, 13°12'27.253"E
Současný stav: funkční
Realizace: 1928 - 1930
Navštíveno: 10/2012 k.e.n a Bubunt
Zpracováno: 11/2012 k.e.n
Zdroj informací: ČEZ, Wikipedia
V srdci Šumavy mezi Nýrskem
a Železnou Rudou, ve státem chráněných hlubokých lesích, kde se člověk sešlý z
cesty stává bezmála zločincem a kde je tetřívků ráj, by člověk nečekal, že se
setká s "industriálem". Ale ve dvacátých letech minulého století snad ještě lidé
uvažovali hlavou, a tak vzdělaného muže Ing. Karla Koska, v té době vrchního
technického radu Zemského úřadu v Praze napadlo využít energetický potenciál
největšího českého jezera - Černého jezera a vybudovat zde vůbec první
přečerpávací elektrárnu v Československu.
Nápadu se chytil Ing. František Alexej Pech a vypracoval projektovou
dokumentaci. Západočeské elektrárny v roce 1928 rozhodly o spuštění projektu,
Ing. Pech provedl během 14ti červnových dnů měření v terénu a do listopadu byl
hotový generální plán i vodoprávní řízení. Stavební práce dostala v květnu roku
1929 za úkol společnost Podnikatelství civilních inženýrů stavebních NEJEDLÝ A
ŘEHÁK. Plzeňské Škodovy závody dodaly potrubí a technologické zařízení. Dnes je
až neuvěřitelné, že ve zdejších extrémních podmínkách (počasí, terén, odlehlost)
trvala stavba jen necelé dva roky. Celkové náklady byly 10 miliónů korun.
Elektrárna byla funkční již 6. prosince roku 1930!
Celá soustava sestává z pěti hlavních částí:
1) Černé jezero s vtokovým
objektem - nachází se v
nadmořské výšce 1007 m.n.m., snadno dostupné po několika turistických cestách, i
po silničce ze Špičáku (dosti nudné). Na místě krom stavidla, domku s ovládacím
zařízením a výdechu při cestě není nic moc k vidění. Tedy krom jezera samotného.
2) vyrovnávací komora
- stavba připomínající běžný vodojem se nachází cca 100m nad cestou od Špičáku.
Vnitřní nádrž má průměr 4m a je vysoká 12m. Je viditelná od hlavní cesty k
jezeru, přístupná po účelové komunikaci (směrem od jezera).
3) elektrárna
- na levém břehu říčky Úhlavy je
osazena Peltonovou turbínou s hltností 800 l/s při spádu 247,7m. Průměr oběžného
kola 850mm, 750 otáček za minutu, 2 střiky, regulace jehlami, ochrana proti
přetočení odkloněním paprsku. Turbína je přes společnou hřídel spojena
motorgenerátorem Škoda o výkonu 1500 kW (příkon v motorovém režimu 1750 kW),
výstupní napětí 6 000 V je transformováno na 22 000 V (2,5 MVA) do rozvodné sítě
VN.
Odtok vody z vyrovnávací nádrže je od roku 2004 také využit pro energetické
zpracování. V samostatném objektu je instalován nový turbogenerátor o výkonu 40
kW s horizontální průtočnou Kaplanovou turbinou. Zařízení dodaly Strojírny Brno.
V roce 2005 pak byl do strojovny původní elektrárny instalován další nový
turbogenerátor o výkonu 370 kW s Peltonovou turbinou.
V elektrárně je ještě šestistupňové odstředivé čerpadlo, které dokáže při
maximálním výkonu chrlit zpět do Černého jezera až 400 l/s, což je při tlačné
výšce téměř 248m obdivuhodný výkon. Ve své době to bylo nejvýkonnější čerpadlo u
nás.
K elektrárně vede silnice, pokud jste dopravní obsluha, nemusíte cca 400m pěšky.
4) údolní nádrž na řece Úhlavě - obsah 25.000 m3, délka hráze 64,1m, výška nad terénem 7m, celkem 15,6m. Užitečný obsah nádrže je 15.000 m3, což odpovídá cca 2m poklesu hladiny.
5) potrubí - je rozděleno na přívodní (víceméně horizontální od jezera ke komoře) a tlačné (v nejprudším svahu od komory přímo k elektrárně)
a) 1266m
přívodního potrubí z Černého jezera do vyrovnávací komory je vyrobeno z
litinových hrdlových trub o
průměru 80cm. Umožňuje průtok 800 l/s
b) 1007m tlačného ocelového přírubového potrubí o světlosti
56-60cm vedoucí od komory, kde má potrubí tloušťku stěny 6mm až k 15mm tloušťce
dole u elektrárny.
Funkce přečerpávací elektrárny je jasná, v době špičky vyrábí z proudící vody
elektrickou energii, v době útlumu pomocí elektrické energie (zejména z velkých
neregulovatelných zdrojů jako tepelné či jaderné elektrárny) naopak vodu = zdroj
energie zpětně čerpá a kumuluje v horní nádrži.
Vzhledem k tomu, že naše první přečerpávací elektrárna je stále v provozu, je ve
výborném stavu. I jen zběžná návštěva stojí za to, neb výlet za elektrárnou a
jejím potrubím lze spojit s výletem k našemu největšímu jezeru ledovcového
původu. Milovníci industriálu tak možná budou překvapeni, že v naší zemi je i celkem
pěkná příroda. Necelé dva kilometry proti proudu Úhlavy lze navíc snadno sejít k
portálu druhého nejdelšího železničního tunelu u nás, případně o tři kilometry
na opačnou stranu je možno navštívit opuštěnou
elektrochemickou
továrnu a později papírnu.