<.. elektrárna Chvaletice - komín  
 
Chvaletice
50°1'38.91"N,15°27'11.8"E
Současný stav: funkční 
Realizace: 1974
Výška: 300 metrů
Zpracováno: únor 2014, aktualizace leden 2015

 

Chvaletický komín je velice dobře viditelnou dominantou morfologicky nevýrazné lokality východních Čech. Komín je dokonalou ukázkou dosaženého technického pokroku a umění postavit konstrukci světového formátu a navíc takovéto výšky již nikdy nebude zřejmě žádný jiný komín postaven, a to především z důvodu technologického vývoje v energetice, kdy pro rozptyl exhalací již není potřeba takto vysokých výšek.

Železobetonový komín pro elektrárnu Chvaletice o výkonu 4x 200 MW, v dobovém tisku označované jako krasavice na Labi, byl sice původně plánován s výškou jen 235 metrů, ale finální návrh zněl 300 metrů. Nabízí se otázka, proč se vlastně musela postavit elektrárna tak daleko od všech zdrojů hnědého uhlí. Lokalita Pardubicka dokázala naplnit řadu požadavků: možnost dopravy uhlí, vhodná infrastruktura, dostatek vody, a také dobré rozptylové podmínky, které v kombinaci s velmi vysokým komínem měly zajistit dostatečný rozptyl oxidu siřičitého a dalších exhalací. 

Projekt komína (stejně jako celou elektrárnu) vypracovala v letech 1973–74 společnost Energoprojekt (hlavní inženýr projektu Z. Vocetka, vedoucí projektant L. Šárek), která v něm navázala na zkušenosti z předešlých třech projektů třistametrových komínů nových bloků slovenských elektráren Vojany (svého času nejvyšší komín ČSSR) a Nováky a české elektrárny Tušimice. Vlastní komín pak v letech 1974–75 vystavěl národní podnik Teplotechna. Na betonáž vnějšího komínového dříku byla užita již osvědčená technologie posuvného bednění systému Gleitbau. Stavbu zrealizovaly 3 brigády socialistické práce s předáky J. Kokoškou, B. Mládkem a J. Malzerem.

V různých publikacích a internetových zdrojích se uvádí, že se jedná o nejvyšší komín v České republice (zpravidla je uváděna výška mezi 300 až 305 metrů). Nastávají tak dvě otázky – jakou skutečnou výšku komín má a zda je nejvyšším v ČR. Otázka první má relativně snadnou odpověď – stavební dokumentace ukazuje výšku 300 metrů, geodetické zaměření provedené na popud fabriky.cz v září 2013 architektonickou kanceláří Ing. arch. Jan Ritter ml. udává výšku 300,8 metru. Otázku druhou nelze dosud spolehlivě zodpovědět. Dle běžně dostupných informací existuje ještě jeden třistametrový komín, a to v elektrárně Prunéřov II. Zde ke kontrolnímu přeměření ale dosud nedošlo.

Komín se může pochlubit několika vskutku úctyhodnými parametry – vnější průměr dříku na úrovni terénu je 29,4 metru (tj. obvod 92,4 metru), tloušťka stěny dříku je 75 cm, vnější průměr komína v koruně je 9,58 metru a tloušťka stěny je 20 cm, světlost v koruně (měřeno k líci vložky) je 8,8 metru. Konicita dříku je proměnná, přičemž do výšky 60 metrů je poměrně vysoká, a to 12 %, pak se postupně snižuje až na konečných 1,1 % v posledních dvaceti metrech výšky. Tvar komína je dán striktními statickými požadavky, a to mu dodává jednoduchý, ale elegantní vzhled. 

Komín má do výšky 119,5 metru dva pláště, resp. dříky. Výše uvedená data se týkala vnějšího, tedy viditelného, dříku. Vnitřní plášť je do výšky 101 metrů železobetonový monolitický a zbývajících 18,5 metru je vyzděno z tvárnic „Z“. Vnitřní dřík má za účel vhodně upravovat světlost komína v této spodní části, kde by byl průduch jinak nevhodně a nadbytečně široký, a je skoro válcový, konicita má pouhých 0,4 % (tvárnicová část má konicitu 0 %) a vnitřní světlost je konstantní o velikosti 14,7 metru. Vnější průměr vnitřního dříku na úrovni terénu je 15,7 m, tloušťka stěny se pohybuje od 50 cm do 28 cm. 

Po výšce je rozloženo 8 železobetonových ochozů, koruna komína je zakončená typovými litinovými segmenty. Před účinky spalin chrání železobetonový dřík po celé výšce vnitřní vyzdívka z kameninových kyselinovzdorných komínovek ze Západočeských keramických závodů, n.p. v Horní Bříze. Cena dříku a překážkového osvětlení byla dle rozpočtu zaokrouhleně 53 milionu Kčs.

Dnes je komín používán jen částečně – slouží pouze ve chvíli, kdy nabíhají kotle spalováním mazutu nebo se naopak odstavují. Po naběhnutí na požadovaný výkon se přechází na uhlí a spaliny jsou vyvedeny přes odlučovače popílku a odsíření přímo do chladicích věží.

 

Zdroje informakniha_tovarni_kominy_vonka/krest_elektrarna_chvaletice/index.htmcí:

- Projektová dokumentace komína, podnikový archiv elektrárny Chvaletice, 1973–74.

- Radko Brych, Teplotechna, REFO, nedatováno.

- Nutnost zvaná Chvaletice, Pochodeň, č. 125, 28. 5. 1971, s. 4–5.

- Nejvyšší komín v ČSSR, Pravda, č. 12, 25. 3. 1972, příloha, s. 8.

- 300metrový komín elektrárny Nováky IV, Rudé právo, č. 178, 30. 7. 1974, s. 2.

- vlastní průzkum.

 

Fotografie ze křtu knihy o továrních komínech

Fotografie z roku 2013:

 

2014 (c) fabriky.cz